Léto je v plném proudu, teploty zrovna příjemně klesly lehce pod 25°C, nejlepší čas vyrazit objevovat nová místa. Pokračujeme tam, kde jsme minulý rok přestali. Náš cíl je užít si cestu. Trasu máme naplánovanou jen sporadicky, podle bydlení, které jsme si den/dva předem zabukovali.
Ještě na chvilku do Brna
Opouštíme matičku Prahu a po D1 směřujeme do Brna. Za poslední měsíc už potřetí. Parkujeme v ulici Za Divadlem, o pár ulic dál už na nás čeká Forky's. Kdo toto bistro ještě nezná, rozhodně stojí za návštěvu. Nemusí to být nutně v Brně, pobočku má i v Praze a na Slovensku v Trnavě. Já si dala Lentil rolls a Martin wrap.
My jsme dneska plní, ale pokud by někdo z vás měl ještě chuť na sladké - když se projdete, nestihne vám ještě ani slehnout a už se objevíte před VEGAN FOOD & SWEET BAR. Rozhodně je z čeho vybírat.
Po roce ve Vídni
Odtud již není cesta daleká a do Vídně to utíká. Letos tady budeme přespávat jen jednu noc. Našli jsme parkování blízko ubytování Parkhaus P+R Ottakring. Parkování na 24 hodin tady vyjde na 3,60 €. Věci, které nebudeme zatím potřebovat, necháváme v autě, bereme palubní kufřík, jóga podložku a komiksy. K hotelu je to už jen chvilka pěšky. Hlásíme se na recepci v hotelu Hadrigan, dostáváme klíče a jdeme se ubytovat. Pokoj má dost prostoru, manželskou postel a podivnou futuristickou koupelnu ze tří velkých kusů plastů. Je čas večeře, a tak se vydáváme k metru, kde si kupujeme lístek na MHD na 24 hodin za 8 € na osobu.
Tip: Pokud máte v plánu zůstat ve Vídni déle a navštívit spoustu památek, muzeí, výstav a jiných akcí, zcela jistě se vám vyplatí pořídit si Vienna City Card, s kterou máte k dispozici velké množství slev na většinu atrakcí. V loni jsme zde strávili více dní a karta se nám rozhodně vyplatila.
Ze stanice Ottakring (U3), kterou máme nejblíže k hotelu, se pohodlně bez přestupu svezeme několik dalších stanic do Zieglergasse. U východu z metra v ulici vpravo, je pro mě král rakouského rostlinného fast foodu - SWING Kitchen. Od minule se jejich nabídka o kousek rozrostla, nabízí burgery, wrapy, saláty i dezerty. Používají sice na vše jednorázové nádobí, ale vše je z obnovitelných zdrojů a rozložitelné. Pokud dostanete chuť na kuřecí, dejte si Vegan nuggets a nebo Vienna burger, je to tak autentické, že neuvěříte, že je to z rostlinných surovin. Pokud se jako vegan oddáte jen chuti, pravděpodobně si vůbec nebudete jisti, zda vám to chutná, protože to nepřipomíná kuřecí, chutná to totiž, jako kuřecí. Jako bonus, kvůli takové večeři, ale žádné zvíře netrpělo.
Když se vrátíme zpátky na hlavní ulici a za KFC zatočíme doleva, kousek po pravé straně je Maran Vegan - veganský obchod, pekárna, cukrárna a menší bistro v jednom. Takový malý ráj, který mi u nás v Praze trochu chybí. My jsme sem zajeli druhý den ráno na snídani. Ochutnali jsme každý jiný druh plundry (Tohle pečivo si pamatuju z dětství, ani nevím, jak dlouho jsem ho nejedla.) a na cestu si vzali plněný croassant. Nedaleko odtud ještě stojí za zmínku například zmrzlinárna VEGANISTA, má širokou nabídku a najdete ji hned na několika místech Vídně.
Co dělat ve Vídni, si asi každý z vás rozhodne sám. Pokud by jste chtěli trochu inspirace, mohou vám posloužit videa z našeho loňského výletu. Z vlastní zkušenosti nedoporučujeme na návštěvu některých památek úterý, bývají totiž zavřené.
Opouštíme Vídeň a krajina kolem nás se začíná pomalu měnit. Nutno zmínit, že jsme si nepořídili dálniční známku, takže si okolí opravdu užíváme, vesničky jsou tu rozkošné a udržované. Máme namířeno do druhého největšího města v Rakousku, Štýrského Hradce (Graz), nežije zde ale ani 300 tisíc obyvatel (počtem obyvatel se dá přirovnat k naší Ostravě).
Přijíždíme v odpoledních hodinách k našemu bydlení, NED ROOMS. Parkujeme o ulici dál, protože u hotelu ani není kde. Pokoje jsou přímo nad restaurací, hlásíme se u baru, pak už se nás ujímá personál. Jen v tomto případě nedostáváme manželskou postel, což se samozřejmě na jednu noc dá přežít. Martin, jako správný gentleman, si bere tu méně pohodlnou postel která je divně propadlá a já se spokojím s tou, co vrže. I tady nás překvapuje koupelna, wc s umyvadlem, z kouhoutku vede sprcha. Můžete se vlastně sprchovat přímo na toaletní míse. Jen nedoporučuji, nechávat si tady něco, co se dá namočit (bacha na toaleťák!).
Ještě kousek popojedeme do centra. Parkování tu nevyjde draho, od 20 hodin je dokonce zdarma. Procházíme si město a jako vždy máme hlad. Vybíráme si bistro/restauraci na pěkném místě blízko řeky - Café Erde. Je to tu útulné a stylové. Menu sice nemají v angličtině, ale názvy jídel jsou dost známé. Dáváme si tématicky schnitzel s hranokami, ke kterému je i salát, aby strava byla vyvážená, dále falafel s hummusem, stejným salátem a pečivem. Nechybí tu ani Fritz Kola. Spokojeni odjíždíme a těšíme se na spánek. Ještě nás toho totiž hodně čeká...
Pokračování příště.
Comments