Brokolice původně pochází z oblasti středozemního moře, daří se jí i v našich zeměpisných podmínkách.
Patří mezi brukvovitou zeleninu (jako květák, kapusta, kedluben a zelí), což si dobře zapamatujte, tento druh zeleniny bychom měli jíst nejlépe každý den. Obsahuje mnoho fytochemických látek, které své prospěšné účinky uchovávají i po tepelném zpracování - mražení/vaření. Vzhledem k vitamínu C je ale vhodnější brokolici jen krátce povařit v páře, nebo blanšírovat. Čím tmavší zbarvení brokolice má, tím obsahuje více prospěšných látek - vitamíny C, E, A, K, B1, B2, B9 (kys. listová)...
Pokud hledáte spolehlivý zdroj vápníku, brokolice je rozhodně jedním z nich, jeho vstřebatelnost je v brokolici dokonce lepší, než v kravském mléce. Bezpochyby je také dobrým zdrojem železa, draslíku, hořčíku, síry, fosforu, selenu a také betakarotenu.
Brokolice má velmi malé zastoupení sacharidů a tuků, zato v množství bílkovin (4%) mezi zeleninou vede, s vlákninou je na tom také velmi dobře. Je tvořena z 90% vodou, hodí se proto i do redukčních jídelníčků. Má nízký glykemický index, takže po ní nedostaneme hned hlad a je vhodná i pro diabetiky.
Brokolice je výborná v polévkách, v hlavních jídlech, třeba k těstovinám, do salátů, nebo do quiche. Může se konzumovat i syrová, například ve formě pesta.
Zajímavosti:
• 100 g vařené brokolice zabezpečí více jak polovinu DDD vitamínu C.
• Brokolice, uchovávaná v chladu, si udrží mnohem více vitamínu C, než uchovávaná při pokojové teplotě.
• Díky schopnosti sulforafanů (glukosinolátů) aktivovat některé antioxidační geny a enzymy, může mít konzumace brokolice protinádorové účinky.
• Brokolice má také antibakteriální vlastnosti. Prý je také dost účinná proti Helicobacter pylori.
• Brokolice, která je místy nažloutlá, už rozhodně není čerstvá. I když brokolici skladujete v lednici, snažte se ji sníst co nejdříve.
Pro inspiraci několik již vzniklých receptů, které jsem natočila na YouTube:
Zapečené brambory a zelenina s bazalkovým pestem
Zeleninové placky z hrašky
